Jdi na obsah Jdi na menu
 


Herpesvirová infekce psů

19. 10. 2008
               Herpesvirová infekce psů

 

 

Herpesvirová infekce u psů (herpes canum, canine herpes) je akutní virovéonemocnění, které může způsobit náhlý úhyn sajících štěňat, potraty u březích fen nebo postižení dýchacího či reprodukčního ústrojí. Infekce může probíhat  jako skrytá.Původcem onemocnění je Herpesvirus canis, typ 1 (HVC-1). Herpesviry napadají všechny tkáně, ale především tíhnou k povrchům sliznic dýchacího a reprodukčního aparátu, které poškozují. Herpesviry mají také schopnost vyvolat skrytou infekci a mohou přetrvávat v hostiteli po celý život s občasným vylučováním viru.Herpesvirus je ve vnějším prostředí relativně málo odolný. Při teplotě pod 4ºC sice přežívá více jak 30 dnů, ale zvyšování teploty rychle snižuje jeho schopnost napadení,je citlivý na běžné desinfekční prostředky. K jeho inaktivaci stačí běžné koncentrace desinfekčních prostředků.

Přenos:

Štěňata se infikují transplacentárně v období viremie březí feny, průchodem přes infikované porodní cesty nebo později oronazálně (přes nos a ústa) infikovanými sekrety z porodních cest. dospělí psy se nakazí oronazálně nebo v průběhu krytí.

Pro průběh infekce je velmi důležité stáří štěňat při nakažení. U štěňat infikovaných do  7 dnů života  je velmi vysoká nemocnost a úmrtnost. Onemocnění postihuje celý organismus, zvláště u štěňat serologicky negativních matek.

U sajících štěňat dochází k prvotnímu pomnožení viru v povrchových buňkách horních cest dýchacích. Virus je dále rozšiřován napadenými bílými krvinkami do mízních tkání vnitřních orgánů. V těchto orgánech dochází k odumírání jejich tkání. Podle velikosti postižení trvá toto období jeden den nebo pouze několik hodin s následným úhynem. Postižený jedinec však často umírá ještě před plným rozvinutím klinických příznaků.

 

Patogeneze a klinické příznaky:                                          inkubační doba je přibližně 1 týden. virus poškozuje především epitelie dýchacího a rozmnožovacího aparátu. Má schopnost vyvolávat i infekci bez klinických příznaků s občasným vylučováním viru.
U štěňat se virus množí na sliznicích horních dýchacích cest a poškozuje zde cévy. dále je rozšiřován leukocytmi do lymfatické tkáně a vnitřních orgánů. Další množení viru způsobuje poškozování buněk jejich odumíraní. U štěňat infikovaných před narozením a v prvním týdnu života není dostatečně vyvinutá termoregulace a dochází k jejich podchlazení, které napomáhá množení viru. Vyvíjí se systémová infekce, která končí úhynem za 12 - 48 hodin.Štěňata nakažené v prvních 2 - 3 týdnech života mají žlutozelený až krvavý průjem při zachované snaze sát mléko s následním zvracením. dostavují se respirační potíže, hnisavý až krvavý výtok z nosu, podkožní otoky, Bolesti břicha a ztráta vědomí. K úhynu dochází za 6 - 9 dni. Dospělí jedinci a štěňata starší než 5 týdnu jsou postiženy mírnější formou infekce. Pomnožení viru je obmezené na tkáň dýchacího a rozmnožovacího aparátu a projevuje se zánětem spojivek, zánětem nosní dutiny, zvýšenou teplotou a ojedinělým zvracením. Častý je průběh infekce u dospělých zvířat bez klinických příznaků.  

 

U dospělých psů probíhá infekce zpravidla bez příznaků, tzn. že prokázání protilátek proti herpesviru bývá negativní. Proto se doporučuje zjišťovat protilátky na herpesvirus u fen s problematickou březostí, málopočetnými vrhy, s méně životaschopnými štěňaty a s brzkým úhynem štěňat, 10 – 14 dnů po porodu.

 

U březích fen se vyskytuje potrat někdy i mumifikovaných plodů, předčasné porody a porody slabých a nevyvinutých štěňat. u fen se tvoří také puchýřky v pochvě, které ale zmizí v krátké době. u psů vznikají zánětlivé změny na pyji a předkožce projevující se výtokem.

Uzdravená štěňata a dospělé jedinci se stávají vironosičmi a jsou rizikem pro zdravé jedince. Virus může ale u některých jedinců dál přežívat při skryté infekciv různých místech organismu (hrtanových mízních uzlinách, příušních žlázách, mandlích a játrech). Protilátky postupně vymizí a zůstává rovnováha mezi buňkami zprostředkovanou imunitou a virem. Útlumem buněčné aktivity dochází k porušení této rovnováhy (např. silným stresem, léčbou kortikoidy), nastává mírný vzestup obsahu viru v krvi a následné jeho vylučování. Klinický stav zvířete změněn není, pouze vzestup protilátek v krvi je znakem tohoto procesu. Pokud je fena v tomto období březí, může dojít k infikování plodu, jak bylo popsáno výše.

 

 

Diagnostika:                                                                                                                                   je založená na průkazu viru nebo na vzestupu specifických protilátek. virus se dokazuje pcr metodou, přímou nebo nepřímou imunoflorescencí se specifickým antisérem nebo izolací na tkáňových kulturách. dále se potvrzuje typickým pitevným nálezem.

Léčba:                                                                                                              při infekci novorozených štěňat je neúčinná, protože má velmi rychlý průběh. u starších štěňat je možná aplikace hyperimunního séra , které lze získat od vakcinovaných nebo uzdravených zvířat. teplotu prostředí je potřeba udržovat na 38˚ c, protože virus pro svoje množení vyžaduje tělesní teplotu 35 - 36˚ c.

prevence:                                                                                                                                           - řádný odchov štěňat, především v teple                                             - vyřazení pozitivních fen  a jejich štěňat z chovu                                   - kontrola psů při krytí a jedinců dovezených do chovu                            - oddělenení jedinců s občasnými výtoky z nosu,pochvy a předkožky           - oddělení jednotlivých fen 3 týdny před porodem a 3 týdny po porodu 

   K dispozici je komerční vakcína  Eurican Herpes 205 fy. Merial.

vakcinace:                                                                                                                                           vakcinuje se fena v období od začátku říje po 10 den po krytí, revakcinace se dělá 2 týdny před porodem

První vakcinace:

se provádí v průběhu hárání nebo 7 – 10 den po nakrytí feny.                                                                                                   Druhá vakcinace:                                                                                                                   by měla být provedena 1 – 2 týdny před předpokládaným porodem.  

Revakcinace:                                                                                                                 (opakované očkování) by měla být opakovaná v průběhu každé další březosti dle stejného schématu.

Protože virus přežívá v sekretech pouze krátkou dobu,  k infekci dochází nejčastěji přímým kontaktem s nemocným zvířetem. Proto je nutné jedince s občasnými výtoky z nosu, z pochvy (u fen), nebo se záněty předkožky a žaludu (u psů), oddělit od vrhu a ostatních zdravých psů. Dále je doporučeno udržovat teplotu vnějšího prostředí u novorozených štěňatmezi 36 - 37,7ºC se 45 – 55% vlhkosti.Také je velmi vhodné oddělit jednotlivé feny tři týdny před porodem a tři týdny po porodu, protože infekce získaná v tomto období je nejčastější příčinou úhynu sajících štěňat.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Herpes virus

(Monika, 9. 12. 2011 21:40)

Právě včera nám na tento Herpes virus umřela fenka yorkšírka Šerynka. Byla po císařském řezu měla 5 štěnátek a zbylo nám jedno:( tak doufáme ze aspon to prezije jsou mu 3 dny a zatím se drží.

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA