Než půjde do světa..
Když se narodil pes - aneb Než půjde do světa
Po narození štěňata jen spí a sají. Ke strukům matky se dostávají díky vrozeným instinktům, které umožňují především poznat pach mateřského mléka. Vidět a slyšet začínají až ve dvou týdnech. Ve třetím týdnu začínají být štěňata aktivní. Slyší, vidí a dokážou se na nejistých nohách přemisťovat a prozkoumávat nejen porodní bednu, ale přes její boky také nejbližší okolí. Je to důležité období, ve kterém získávají první vlastní poznatky a zkušenosti a učí se je zpracovávat a reagovat na ně.
Od čtvrtého do sedmého týdne mají štěňata dokonale prozkoumanou bedýnku a snaží se nezadržitelně vydávat za její hranice. Pro jejich bezpečnost musíme zajistit chráněný, prostorný a dobře oplocený výběh, nejlépe na zahradě. V této fázi je nutný nejen kontakt s fenou a ostatními štěňaty, ale i s dalšími domácími zvířaty a především s člověkem. Jedině tak si štěně uvědomí svou sounáležitost s ostatními psy a utvoří se i zdravý základ pro jeho budoucí chování k člověku. Dobře socializovaná štěňata, která vyrůstala se svými sourozenci a měla denní kontakt s člověkem, nebudou v dospělosti ani bázlivá, ani agresivní – pokud je (jiný) člověk nezkazí špatnou výchovou.
Většina štěňat odchází k novým majitelům od osmého týdne svého věku. To je období pro štěně velmi těžké, protože ztrácí svou matku a sourozence, prostředí, na které bylo doposud fixované, pravděpodobně přechází na jinou stravu... aby to všechno štěně dobře zvládlo, musí k tomu být od původního majitele připravováno.
Vštěpování
I ta štěňata, která žijí mimo domácnost, musí být denně s člověkem v jeho prostředí, aby se nebála běžného provozu domácnosti s jejími typickými zvuky a pachy, aby přivykla přítomnosti dětí a návštěv a aby tolerovala přítomnost i jiných zvířat v bytě. Nesmíme ovšem k vrhu pouštět návštěvy, které jsou z laického pohledu třeba banálně nemocné, protože v tomto věku jsou štěňata obzvlášť náchylná na infekce a choroby a může je ohrozit i prosté nachlazení jediného hosta.
Je vhodné občas štěně vzít od ostatních a věnovat se mu odděleně, aby si zvyklo na to, že ne vždy bude členem psí smečky. Ideální je, pokud se štěněti takto alespoň občas může věnovat budoucí majitel ještě před tím, než si je ve správný čas odveze.
Tam, kde není možné připravovat štěňata na reálné zvuky, se kterými se budou ve svém novém domově setkávat, využíváme různé nahrávky. Hlavně loveckým a služebním plemenům pouštíme zvuky výstřelů, bouřky nebo ohňostroje, protože štěně v přítomnosti feny a v domácím prostředí bude i na nepříjemné a hlasité zvuky reagovat klidněji a snáze jim přivykne.
Výživa
Feny se většinou samy rozhodnou, kdy je čas štěňata definitivně odstavit. Než se tak stane, měli bychom jí dát čas od času možnost, aby si od věčně hladových štěňat odpočinula. Koneckonců, krátkodobé odloučení od feny je prospěšné v rámci výchovy i pro štěňata. Na procházkách se pokud možno vyhýbáme místům, kam chodí větší množství jiných psů, aby se fena nenakazila.
Kolem třetího až pátého týdne můžeme začít s přikrmováním. Začínáme se speciální tekutou směsí pro štěňata, která se většinou musí předem objednat i ve specializovaných obchodech. Pokračujeme osvědčenou nebo veterinářem doporučenou značkou granulí speciálně určenou pro štěňata. Namáčíme je ve vodě, aby změkly a lépe se štěňatům polykaly. Někteří chovatelé doporučují přidávat do této stravy malé kousky vařeného masa (hovězího nebo jehněčího srdce nebo krůtího masa) pro zdravou střevní mikroflóru, což také směsi dodá vždy jinou chuť a štěňata tak nebudou v budoucnu vybíravá v jídle.
Přikrmování znamená také to, že od nynějška musí mít štěňata k dispozici vždy čistou vodu k pití.
Čistota
Jakmile začneme s přikrmováním, fena přestane po štěňatech uklízet. Musíme se připravit na to, že tato práce přejde na nás. Pokud by štěňata přivykla životu ve znečištěném prostředí, měla by i v budoucnu problém s čistotností. Té štěňata učíme už v tomto věku tím, že jim umožňujeme jakési "vycházky" co nejdál od porodní bedny.
Potravu a vodu podáváme štěňatům v čistých nádobách.
Zdraví
První odčervení štěňat provádíme ve dvou týdnech věku. Nejvhodnější jsou odčervovací pasty a suspenze pro štěňata. Odčervení opakujeme ve 4., 6. a 8. týdnu, později jednou měsíčně až do jednoho roku. Se štěňaty vždy odčervíme i fenu.
První očkování se provádí ve věku sedmi až osmi týdnů. Příliš brzké očkování u normálního zdravého štěněte protilátky nejenže nevytvoří, ale naopak zničí protilátky mateřské, které má štěně od feny a z mleziva.
Doklady
Pokud má náš vrh nárok na rodokmen a včas jsme vyplnili a odeslali potřebné formuláře, je kolem osmého týdne věku štěněte čas na identifikační označení. To, zda tetovat nebo čipovat právě naše plemeno, nám poradí v příslušném chovatelském klubu, a v případě tetování nám tu přidělí i tetovací čísla.