Jdi na obsah Jdi na menu
 


Úloha trestů ve výchově psa..

2. 8. 2007

Úloha trestů ve výchově psa

Účinnější je „zlobení“ předcházet vhodnou výchovou a jednotlivé obtíže postupně odstraňovat. Je normální, že i vychovaný pes svého majitele občas testuje, co si může dovolit. Pokud to se zkoušením pánovy trpělivosti přežene, je třeba vždy důkladně zvážit případné potrestání a nikdy nejednat v afektu. Bezprostředně po činu, vlastně tehdy, když je pes přistižen. Někteří chovatelé se domnívají, že pes si je i po několika hodinách po provedení vědom, co způsobil, protože se domnívají, že je to poznat z výrazu i z chování psa.

Kdy trestat


Bezprostředně po činu, vlastně tehdy, když je pes přistižen. Někteří chovatelé se domnívají, že pes si je i po několika hodinách po provedení vědom, co způsobil, protože se domnívají, že je to poznat z výrazu i z chování psa. Pravda je taková, že pes okamžitě vycítí náladu svého pána, a i když už dávno zapomněl, že něco provedl, reaguje buď útěkem, nebo podřízeným chováním. Pes si brzy začne spojovat příchod pána s následujícím trestem, začne se jeho příchodů bát a v závislosti na plemeni se stane buď agresivním, nebo neurotickým psem.

Za co trestat


Krátce řečeno - za nežádoucí chování. Pokud pes během nepřítomnosti majitele rozhází nebo zničí věci, je lépe zatnout zuby a škodu zlikvidovat. Pokud je pes trestán za špatné provedení povelu, např. přijde až na několikáté zavolání, je výchovnou chybou ho za to trestat. Pes si spojí uposlechnutí příkazu s následujícím potrestáním a příště přijde ještě váhavěji. V tomto případě, ač se to zdá nelogické, je třeba psa chválit a odměňovat, aby si zapamatoval, že čím dříve na zavolání přiběhne, tím rychleji dostane odměnu.

Jak trestat


Rozhodně nebít. Bitím se podporuje agresivita u psů, a co hůř, v očích psa je to člověk, kdo je agresorem. Pokud lze některým formám nežádoucího chování psa předejít, např. uzavřením psa do pokojové boudy po dobu naší nepřítomnosti, je to vhodný způsob ne trestu, ale prevence. Většina mladých psů se baví rozhazováním věcí z nudy, a je proto lépe, když se budou nudit v boudě, kde nemohou nic provést.
Fyzické tresty srolovanými novinami nebo prutkem mnozí chovatelé neuznávají, protože ty nevycházejí z přirozeného chování zvířat. Zmíněné noviny nebo hození klíčů přibližným směrem k psovi se používají k vyvolání úleku, odpoutání pozornosti a zesílení zákazu ("nesmíš", "fuj"). Zvířata při výchově svých mláďat podobné náčiní nemají a tedy je nepoužívají. Zlobivá štěňata fena umravní vytaháním za kůži. Mezi fyzické tresty lehčího rázu lze ještě uznat maximálně vycukání na vodítku, stlačení kohoutku nebo zmáčknutí čumáku.
Většina majitelů psů ve vypjatých chvílích, ke kterým nutně dochází, zvyšuje hlas. Hlasité projevy ve smečce divokých psů však patřily k obraně, nikoli k vyřizování účtů. Proto křik nebude mít žádný výchovný efekt, pouze snad umožní majiteli ventilovat nahromaděné emoce. Verbální trest formou kárání však většina psů dobře chápe, zejména pokud chovatel ztiší hlas, naladí hlubší tón a bude mluvit důrazně – asi tak, aby jeho domluva připomínala psovi vrčení.
Není třeba psa trestat v tom smyslu, jak to chápeme my, lidé. Fyzický trest pes nepochopí a může se svého člověka začít bát. Účinnější je "zlobení" předcházet vhodnou výchovou a jednotlivé obtíže postupně odstraňovat. Je normální, že i vychovaný pes svého majitele občas testuje, co si může dovolit. Pokud to se zkoušením pánovy trpělivosti přežene, je třeba vždy důkladně zvážit případné potrestání a nikdy nejednat v afektu.

                                                                        zdroj-planeta zvířat

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA