Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak na loužičky!

26. 10. 2007

Jak na loužičky

Různé metody – stejný základ. Každý chovatel preferuje své osvědčené metody výchovy psa. Všechny by měly být založeny na základním principu, kterým je předcházení jakéhokoli nežádoucího chování – a především předcházení nežádoucího vyprazdňování.

Čistotnost především

Čistotnost je zčásti přirozené chování psů, kteří nakonec dříve nebo později sami přestanou znečisťovat svůj pelech a jeho nejbližší okolí, zčásti naučené chování. U štěňat je schopnost zadržovat svou potřebu závislá na stupni jejich fyzického i mentálního vývoje, a trestat štěně za loužičky v domě proto nemá z hlediska nácviku čistotnosti žádný smysl. Spíše bychom se měli zamyslet, co jsme jako chovatelé zanedbali. Štěňata se totiž zpravidla vyprazdňují po jídle, po probuzení a po hře a dovádění.

Právě toho, že lze dobu vyprazdňování u štěněte dobře odhadnout, můžeme úspěšně využít pro nácvik čistotnosti.

Poprvé doma

Chvíli, kdy se štěně poprvé ocitne ve svém novém domově, zpravidla využije k "pokřtění" podlahy. Proto je dobré, když první seznámení proběhne na zahradě, kde se napáchaná škoda snadno ztratí. Máme po ruce připravenou odměnu a jakmile štěně venku vykoná potřebu, ihned chválíme a odměňujeme. Další příležitost k venčení dáváme štěněti zhruba každou hodinu. Nemáme-li zahradu, vyhradíme v bytě jedno konkrétní místo, kam psík může chodit, a včas ho sem přemisťujeme. Můžeme si také poznamenat časové intervaly, po jakých se štěně vyprazdňuje, a přizpůsobit se jim, a kromě toho necháváme psa venčit ve zmíněných předvídatelných chvílích (po jídle, po probuzení a po skončení hry).

Místo k venčení

Protože mají psi tendenci vykonávat svou potřebu na stálém místě, využijeme této vlastnosti k urychlení požadovaného návyku. Když už dojde k vyprázdnění v bytě, nejen kvůli sobě musíme potřísněné místo důkladně vyčistit. Jak známo, disponují psi výborným čichem a nechají se rádi inspirovat, pokud zaznamenají místečko, "kam se chodí".

Po očkování můžeme začít chodit se psem na procházky ven, tedy i mimo zahradu.

Starší štěňata-psi začnou mít brzy potřebu značkovat svůj revír, a po čase se začnou pokoušet o zvedání nožičky hned u domovních dveří. Je na nás, abychom psa nenaučili ničit tímto způsobem fasádu nebo dveřní rámy. Rychlým krokem proto směřujeme k nejbližšímu parku, kde škody napáchané močí odstraní čas a kde exkrementy svého psa vlastnoručně odstraníme do nádob k tomu určených. Některé osvícené obce pořizují na veřejných prostranstvích psí záchodky. Pokud mají podobu ohrádky naplněné bůhvíkdy vyměňovaným pískem, jsou pro štěňata přinejmenším zdrojem možných nákaz. V zahraničí existují psí toalety v podobě kanálků, což je z hlediska hygieny dokonalým řešením. Štěně lze snadno naučit vykonávat potřebu na konkrétním kanálku, který nám svou vzdáleností od domu bude vyhovovat, a to tak, že sem přeneseme jeho vlastní exkrement. Štěně pak pozná "své" místo po čichu a pokud ho sem příště v před- pokládanou chvíli přeneseme, zvýšíme šance na to, že v nedalekém budoucnu častokrát toto místo správným způsobem využije.


 

Vyprazdňování na povel

Štěňata bývají na procházkách často zaujata tolika novými, neprozkoumanými věcmi, že chvíli k vyprázdnění oddalují – většinou právě tehdy, když nejvíce pospícháme. Ideální je, když psa naučíme vyprazdňování na povel. Nácvik je snadný. Když pes močí ve správnou chvíli a na správném místě, opakujeme slovo, které už budeme propříště používat jen v této souvislosti. Bezprostředně po úspěchu psa odměníme. Stejně postupujeme s pokynem pro velkou potřebu, jen pokyn bude samozřejmě jiný. Jde o to, aby si štěně co nejdříve spojilo náš konkrétní povel s příslušnou činností ze své strany a následující odměnou.

Noční venčení

Ve dne je předcházení loužičkám celkem snadné. Na noc vyvenčíme štěně těsně předtím, než sami jdeme spát, a pak je necháme vyvenčit ještě později v noci. Tento interval postupně prodlužujeme, až dosáhneme ideálního stavu, tedy venčení pozdě večer a brzy ráno. To se dá očekávat zhruba od dvanácti týdnů, i když hodně záleží na plemenu, na schopnostech každého jedince, na stravě, kterou dostává, i na naší důslednosti.

Není-li možné chodit v noci se štěnětem ven, zpočátku mu umožníme noční vyprázdnění na určeném místě vystlaném novinami, a po 12. týdnu budeme štěně na noc zavírat do pokojového kotce. Pejsek se bude sám snažit, aby si pelech neznečistil. Pokud se mu to přihodí, netrestáme ho, protože bude samo dost nešťastné. Vrátíme se k rozloženým novinám a po týdnu zkusíme celonoční pobyt v kotci znovu.

Loužička – projev podřízenosti

Někteří psi zanechávají loužičky ne z nutnosti vyprázdnit se, ale jakoby z radosti, většinou při vítání pána po jeho návratu domů. Ve skutečnosti jde o projev podřízenosti, proto psa nikdy netrestáme. Můžeme-li si vítání se štěnětem odbýt venku, uděláme to, a pokud máme psa v bytě, první chvíle po příchodu si ho nevšímáme. Odsunuté vítání pak probíhá méně bouřlivě a bez patrných následků na koberci.

U naprosté většiny štěňat časem tento nepříjemný průvodní jev ustoupí.

Netrestat!

Malá štěňátka nemají ještě sílu zadržovat svou potřebu a v případě nutkání nechávají věcem volný průchod. Až od věku šesti měsíců a výše se dá předpokládat, že by měla být schopna vydržet bez venčení několik hodin.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Yorkšírek

(Zuzana Zatloukalová, 7. 1. 2008 17:34)

Mám štěňátko yorkširka a jsou ji čtyři měsíce. Bydlíme v bytě a stále se mi nevede zabránit loužičkám.Venku se nevimočí a doma jde všude jen né na plenku. Po vytření loužičky místo postříkám sprejem určeným aby tam už nechodila, ale nepomáhá to.Nevím si s tím už rady, poradíte mi???

Re: Yorkšírek

(Daniela Hofmanová, 28. 8. 2013 7:52)

Mám stejný problém jako pi. Zatloukalová.nemohu štěně naučit chodit na
Jedno místo i když mám pleny.

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA