Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pozor léto!!

17. 10. 2007

Pozor léto!


 

Dietní chyby

Teplé počasí láká do přírody, lidé mají potřebu se sdružovat, pořádat grilovací večírky a vyrážet do zahradních restaurací. Společných setkání pod otevřeným nebem se zúčastňují také ti psi, kteří jindy s rodinou čas jídla netráví. I dobře vychovaný pes brzy zjistí, kdo ze společnosti je "nejměkčí", kdo neodolá upřenému psímu pohledu a podělí se o maso naložené v marinádě, opečenou uzeninu nebo dokonce o drůbeží kost. A co neodpadne od stolu, najde si pes v přírodě sám: různé mršiny, výkaly nebo neuklizené odpadky. Někteří psi požírají ovoce spadané ze stromů, jiní dovedně sbírají borůvky a někteří dokonce kradou ze záhonů zeleninu. Důsledkem jsou průjmy zdánlivě bez příčiny, alergie, svědivost, vyrážky i akutní příhody břišní, počínaje dilatací nebo torzí žaludku a konče perforací střeva.

Vždy, když pes začne trpět nechutenstvím, zvrací nebo má průjem, "naordinujeme" mu okamžitou hladovku. Ta by měla trvat minimálně 36, raději však 48 hodin, aby se zažívací trakt zklidnil. Hladovku nepřerušujeme ani piškoty, ani masovým vývarem. Venčit chodíme zásadně psa s nasazeným košíkem, abychom mu zabránili požírat cokoli dalšího včetně trávy, a na vodítku, abychom měli přehled o stavu a množství jeho stolice. Protože při průjmových onemocněních hrozí dehydratace, musí mít pes neustále dostatek čisté pitné vody. Vhodnější je sice slabý černý čaj (nikdy ne bylinkový a určitě ne slazený), protože zklidňuje žaludeční sliznici, ale někteří psi čaj odmítají. To, že pes při hladovce vypije velké množství vody (což by se mu s čajem nestalo), nemusí nutně znamenat příznak nějaké závažnější choroby, ale spíše jen to, že se snaží zahnat hlad.

Po skončení hladovky začneme podávat buď běžné (kvalitní) granule, nebo vařenou rýži s kuřecím masem. První den dáme psovi polovinu jeho normální porce a ještě ji rozdělíme do několika menších dávek. Pokud se do druhého dne problémy nevrátí, můžeme začít krmit normálně.

Nikdy nedáváme psovi léky z naší lékárničky. Pokud nepomůže hladovka a příznaky jsou stejné, nebo se dokonce zhoršují, ve stolici se objeví krev, pes je apatický, nemůže kálet ani zvracet, nebo má teplotu (měřeno v konečníku) nad 39 oC, zajdeme se psem k veterináři.

Onemocnění uší

Hlavně v létě stoupá počet onemocnění uší. Způsobují je mechanické nečistoty, např. osiny, ale také paraziti – hlavně ušní svrab, bakterie a kvasinky. Abychom zabránili onemocnění uší našeho psa, musíme mu je pravidelně, často a správně čistit. K tomu používáme samočisticí kapky, které šetrně rozpouštějí ušní maz. Pokud psa koupáme, dbáme na to, aby se mu do uší nedostala voda.

Onemocnění uší u psa rozpoznáme podle toho, že pes potřásá hlavou, případně naklání hlavu k jedné straně a uši jsou citlivé na dotyk. Pokud u psa zpozorujeme některý z těchto příznaků ušního onemocnění, pozorně mu uši prohlédneme. Pokud má zarudlý vnější zvukovod, nebo je cítit zápach, musíme navštívit veterináře. Odpovídající léčba je totiž možná až po odborném vyšetření, protože např. roztoči jsou viditelní pouze pod mikroskopem, onemocnění ušním svrabem je rozpoznatelné podle ušního mazu podobnému kávové sedlině apod.
Záněty zevního zvukovodu trpí především v letním období ta plemena, která mají svěšené, dlouhé a dobře osrstěné uši, jako např. kokršpanělé nebo jezevčíci. Proto hlavně u dlouhosrstých plemen pravidelně vystříháváme, nebo postupně vytrháváme chlupy ze zevního zvukovodu, po každé vycházce kontrolujeme zevní boltce a vyčesáváme zbytky trav a osin ze srsti uší.

Onemocnění kůže

To, že je právě letní období pro vznik kožních nemocí nejpříhodnější, způsobují především vnější parazité (ať už přímým poškozením kůže, zavlečením infekce nebo vznikem alergií), a také koupání ve volné přírodě. Psům, kteří plavání vyhledávají, časté namáčení zbavuje kůži ochranné mazové vrstvy, která se pak snadno zapaří a je přístupná infekci.


 


Také srst, která má chránit psa před přehřátím, plní svou termoizolační funkci jen za předpokladu, že je čistá, vzdušná a načechraná. Po namočení se sice pes jednorázově ochladí, ale už za několik minut dojde k opačnému efektu – a k zmíněnému zapaření, hlavně pokud si pes lehne na sluníčko. Kůže se pod srstí ve vlhku přehřeje, a protože jsou české rybníky plné sinic, řas a bakterií, může snadno vzniknout akutní hnisavý zánět. Psi se totiž na rozdíl od lidí málokdy po koupání ve volné přírodě doma osprchují… Zhnisaná kůže svědí, takže psi se pak olizují a drbou – nejčastěji na bocích, krku, lících a kořeni ocasu. Pokud je pes k tomu všemu zablešený, může se stát i jediné vykoupání v rybníku celoživotním problémem.

Psi, kteří koupání nevyhledávají, jsou tak ušetřeni bolestivých komplikací. Těm ostatním se můžeme pokusit zabránit v přístupu do vody. Pokud psa o radost z plavání nechceme připravit, pak ho po návratu domů musíme osprchovat (a raději vykoupat) v čisté vodě. Pokud už ke změnám na kůži dojde, postižené místo se rychle zvětšuje. Letní dermatitidy, pokud nejsou včas léčeny, se pak mohou protáhnout až do podzimu, ale domácí léčbou můžeme problém ještě zhoršit. Zásypy, mastičky a šampóny určené pro lidi skutečně nejsou namístě. Účinnější je důkladné ostříhání postiženého místa, omývání mokvavých ložisek heřmánkem a nasazení košíku nebo límce, aby si pes nemohl olizováním situaci dál zhoršovat.
Po těchto opatřeních je třeba vyhledat veterináře, který zpravidla nasadí zklidňující léky, antibiotika a desinfekční koupele. Ani po takové balneoterapii nesmíme dopustit, aby pes ležel mokrý na slunci. Psa vysušíme čistým ručníkem, srst pročesáváme a čechráme nejlépe holou rukou a proschnout ho necháme při pohybu, například aportování.

Přehřátí a tepelný stres

O cestování se psem za parného počasí bylo napsáno už mnoho. Snad každý chovatel ví, že jízda autem bez klimatizace je pro psa za letního dne riziková a proto by se měly výlety za podobných podmínek raději vynechat.

Vždy, když v létě opouštíme auto, třebas jen na chvíli, měli bychom si uvědomit, že pes ponechaný v malém prostoru je přímo smrtelně ohrožen přehřátím, i když necháme několik okének pootevřených. Zajistíme tak sice přísun kyslíku, ale ochlazovací efekt je spíše sporný. Štěrbiny totiž majitelé ponechávají jen minimální, aby nepřitahovaly zloděje, vzduch venku je také teplý a uzavřeným autem proudí jen minimálně, a škvíry jsou vysoko u stropu, kam většina psů (samozřejmě v cestovní přepravce nebo v zavazadlovém prostoru) stejně nedosáhne. A ruku na srdce: jsme si pokaždé jisti, že se naše původně zamýšlené opuštění auta na chvilku neprotáhne na hodinu?


 

Přehřátí se navenek projeví zrychleným dechem, sliněním, výrazným tepem a neochotou k pohybu, v těžkých případech až nemožností pohybu. Závažné stavy přehřátí organismu doprovázejí průjmy, zvracení a teplota nad 40 oC (měřeno v konečníku). V takových případech psa rychle chladíme. Koupele ve vodě se nedoporučují, vhodnější je zabalit psa do mokrých ručníků, chladit ho např. sáčky zmrazené zeleniny a převézt ho k dalšímu ošetření na veterinární kliniku.

To, že psovi dovolíme mít za jízdy autem hlavu vystrčenou z okénka, ho možná ochladí, ale může to zároveň způsobit i řadu dalších problémů. Oči mohou být poraněny drobnými smítky, která by při chůzi neuškodila, ale za vysoké rychlosti se z nich stávají neřízené střely, nebo k zánětu středního ucha způsobenému průvanem, nebo může dojít k tomu, že i při drobné kolizi na silnici může pes z leknutí otevřeným oknem vyskočit, zranit se, způsobit další dopravní nehodu nebo se zaběhnout.

Dokonce i pes, který nikdy necestuje, může zemřít na přehřátí organismu a tepelný stres, a to při tak běžném úkonu, jakým je venčení. Týká se to především malých plemen žijících ve městech nebo všude tam, kde se cestou do parku musejí ujít stovky metrů po rozpálených chodnících. Horkem jsou samozřejmě ohrožena také štěňata, březí feny nebo feny zesláblé porodem či kojením, stejně jako staří a nemocní psi velkých plemen. Proto za velkých veder nevenčíme přes poledne, malé psy přes problematická místa raději přeneseme a s ostatními plemeny volíme cestu třebas oklikou, ale ve stínu nebo po trávě.

Kromě celkového přehřátí organismu jsou psi v létě ohroženi i spálením polštářků tlapek. Pokud jsme zvyklí venčit psa při jízdě na kole po silnici, raději zvolíme jiný způsob pohybu. Obrovské spálené puchýře na tlapách sice brzy odpadnou, ale odhalí živé podkoží. To je velmi bolestivý a dlouhotrvající stav, který si pes ještě zhoršuje olizováním postižených míst. Na tak exponovaném místě se rána dlouho hojí a po celou dobu hojení tudy může vnikat do těla psa jakákoliv infekce.

Letní vedra zhoršují zdravotní stav psů trpících některým chronickým onemocněním, cukrovkou, epilepsií, onemocněním srdce nebo dýchacími problémy.                                          zdroj-planeta zvířat

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA