Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zvíře jako živý dárek

11. 12. 2007

Zvíře jako živý dárek

Kdo si nevybere z věcných dárků, kupuje svým blízkým zážitky – seskok padákem, změnu image nebo jízdu se psím spřežením. Lidé bez fantazie obdarovávají penězi. A pak jsou tu ještě - živé dárky…

Proč zrovna zvíře?

Je zajímavé, že darovat živou rostlinu k Vánocům se příliš nevžilo, kdežto obchodníkům se zvířaty nastávají před svátky žně.

Podle zákona schválnosti jsou zvířátkem obdarováni ti, co o něho příliš nestojí, jejichž dřívější výroky o psu nebo jiném zvířeti byly budoucím dárcem špatně pochopeny, nebo jejichž zájem o zvířátko byl spíše vlažný nebo nedomyšlený, takže i po případné počáteční euforii a s návratem do všedních dní zjišťují, že přijali závazek nad své síly a možnosti. Dárce bývá v těchto případech většinou více motivován a darováním zvířete si plní svůj vlastní dětský sen, aniž by mu to přinášelo nějaké vedlejší závazky a povinnosti.

A naproti tomu ti, kteří po živém kamarádovi skutečně prahnou – což bývají naši potomci – se zpravidla zvířete z nejrůznějších důvodů nedočkají.

I v tom nejlepším případě, kdy se zvíře jako dárek ocitne ve správných rukou, se ovšem živá bytost dostává k jiné živé bytosti, se kterou se však vzájemně nevybrali.

Milý Ježíšku…

Osobní dárky jako překvapení a dárky z rozumu pro celou rodinu: "Nebudeme si letos dávat dárky, potřebujeme novou pračku." Bohužel právě zvířátka jsou do poslední chvíle držena v tajnosti u sousedů, aby bylo překvapení maximální, a podruhé bohužel jsou dárcem chápána jako osobní dárek a nikoliv jako dar pro všechny, kteří v bytě žijí. Zvíře v rodině omezí nebo obohatí všechny její členy, ať chtějí, nebo nechtějí. I jediný odpůrce dokáže (podle letory) znepříjemnit život zvířeti, jeho pánovi i zbytku rodiny, a když nakonec vysloví osudové "buď já, nebo ono", dochází k rodinným rozvratům, útěkům dětí – a naplňování kapacit psích a kočičích útulků.

Od strašilek po koně

Na bezprizorní psy a kočky, stejně jako na děti a důchodce, je už naše společnost částečně připravená, soudíc podle existence domovů a útulků. Jenže zvířecí dárky mohou mít i podobu křečků, myší, potkanů, morčat, králíčků, želv, hadů, varanů, leguánů, ptáků všeho druhu, v názvu kapitolky zmíněných strašilek a koní až po krokodýla, opičky nebo jistého populárního žraloka. Dětská přání podléhají módním vlnám, vloni si britské děti nejčastěji přály sovy podle vzoru Harryho Pottera.

Takové exotické nebo rozměrné nechtěné dárky už se dají do náhradní péče umístit jen stěží, a když je odmítnou známí, přátelé i specializované stanice, nezbývá než se smířit s utracením zvířete… Aniž bychom sahali komukoli do svědomí, leckdy se zahalí do pláštíku "humánnosti" i snaha ušetřit za usmrcení zvířete, které se pak vpustí do volné přírody, případně uváže v lese u stromu: "Třeba ho někdo najde."

I když psa někdo včas najde, jeho psychiku dozajista poznamená, že byl zavržen. I když králík vypuštěný na kraji lesa se zdá nadšený z toho, že je svobodný, stane se brzy něčí kořistí nebo obětí vyšlechtěné neschopnosti starat se sám o sebe. I když přežije morče, najde si sobě rovné a společně založí kolonii, naruší biologickou rovnováhu v širokém okolí. A nechceme domyslet, co by se dělo v okolí adaptovaného odloženého třímetrového krokodýla nebo sladkovodního žraloka, pokud by přežili naše klimatické a ekologické podmínky.

Zvíře rovná se…

Za prvé radost, za druhé dlouhodobá zodpovědnost. Za děti mají zodpovědnost rodiče. Rodič, který uvěří slibům svého dítěte, že samozřejmě bude vyměňovat vodu rybičkám, chodit ven se psem za každého počasí a po kočce uklízet vyzvrácené chuchvalce chlupů, je naivka a nezaslouží si nic jiného, než se v péči o zvíře, jehož přítomnost v bytě připustil, přinejmenším střídat. Rozhodně by neměl dávat svému dítěti jako vzorec chování to, že je-li na nás někdo závislý a nás to obtěžuje, prostě a jednoduše ho jako problém odstraníme. Jednou by on sám mohl skončit v útulku…

Zvíře jako dárek – ano či ne?

Kde hledat příčinu takových smutných konců a jak jim předejít? Můžu říci, že pohled na zklamaná opuštěná zvířata je více než bolestný.
Před pořízením živého dárku si nejdříve zodpovězte následující otázky:

     

1. Souhlasí s pořízením zvířete všichni členové obdarované domácnosti?

Pokud se nechcete zeptat budoucího majitele či majitelů zvířátka přímo, aby byli překvapeni, je nezbytné získat tuto informaci nenápadnými otázkami nebo "sondováním" u příbuzných či blízkých přátel rodiny. Se zvířetem by měli souhlasit všichni členové domácnosti, protože s ním budou v každodenním kontaktu, a minimálně dva z nich by se měli podílet na pravidelné péči o zvířecího kamaráda. Záměrně píši minimálně dva, jelikož nebude výjimkou situace, kdy se hlavní majitel zvířete zdrží v práci či ve škole, čas od času je člověk nemocný, nebo potřebuje někam odcestovat, a právě v těchto situacích je nezbytné, aby jej někdo zastoupil. Je důležité rovněž zvážit, kdo bude o zvířátko pečovat, když pojede na dovolenou celá rodina. Je ochotný se postarat někdo z příbuzných či blízkých přátel, na které je zvíře alespoň trochu zvyklé? Umisťování zvířat do penzionů, či jejich putování k neznámým lidem, není nejlepší řešení. V zahraničí se v posledních letech docela dobře ujal model, kdy rodina nechá pejska či kočičku doma, tzn. v prostředí, na které je zvíře zvyklé a zaplatí mu pečovatelku, která se po dobu nepřítomnosti rodiny o čtyřnohého kamaráda postará. Osobně toto považuji za ideální řešení v případě, kdy rodina nemůže vzít zvíře s sebou a zároveň pro svého mazlíčka nenajde hlídání v okruhu rodiny nebo dobrých přátel. Pro zvířátko je určitě menším stresem "přežít" naši nepřítomnost ve známém prostředí než jeho umístění do penzionu, kde to vůbec nezná a kde se o něj starají pro něj zcela neznámí lidé. V České republice se tento model péče o zvířata zatím neuchytil, ale nechme se překvapit, jak tomu bude v budoucnu.

V případě, kdy je zvíře určeno dítěti, musí rodiče počítat s faktem, že bude nezbytné dohlížet na svého potomka, jak se o zvířátko stará a jak se k němu chová. Dětem je třeba vysvětlit, že zvíře není hračka. Malé děti ještě navíc neumí dostatečně ovládat svou motoriku a nemají odhad, proto může dojít k situaci, že vydráždí jinak klidné zvíře až ke kousnutí (známý je např. příběh, kdy dítě zlomilo psovi v uchu pastelku), proto musíme takovým případům předcházet. Dále nezapomínejme, že děti ještě nemají představu a zkušenosti, jak se o zvíře starat, tudíž nezbytně potřebují pomoc a správné vedení od svých rodičů. My dospělí bychom jim měli jít kladným příkladem. Určitě jste již někdy ve svém okolí slyšeli větu: "Museli jsme toho psa (morče, papouška, ...) dát pryč, protože se kluk nestaral." V tomto případě se však nejedná o selhání dítěte, nýbrž o selhání rodičů! Právě oni totiž musí zvážit, zda je už dítě dosti velké, aby bylo schopné se o zvíře plnohodnotně postarat, a hlavně, zda oni sami mají dostatek času a dobré vůle dítěti se zvířetem pomoci, popřípadě za něj péči o zvíře zcela převzít. Na rodičích leží hlavní zodpovědnost za zvířecího kamaráda a s ní související povinnosti. Rodiče, kteří se v péči o zvíře "nevidí" a nebo dokonce mají ke zvířatům rozporuplný vztah, by rozhodně neměli pořizovat zvíře malým dětem. Pokud se vás však tento problém netýká a cítíte se dobře připraveni na nového člena své domácnosti, musím říci, že zvíře je ideálním prostředníkem, jak vést dítě k zodpovědnosti a lásce k přírodě. Rovněž se u dítěte díky zvířeti lépe vyvíjí emocionální život, děti cítí doma pocit bezpečí i v nepřítomnosti rodičů a dokonce bývají zdravější.


 

2. Jaké zvíře?

Zde je třeba dobře zvážit, zda je obdarovaný člověk schopen vytvořit zvířeti a jeho potřebám odpovídající životní podmínky, zda bude ochoten do něj investovat (veterinární péče, poplatky za psa, kvalitní strava, péče o srst, u drobných zvířat vybavení terárií a vivárií atd.) a podle jeho možností se rozhodnout, které zvířátko bude pro něj to pravé. Při rozhodování, jakého mazlíčka zakoupit (ať už pro sebe nebo pro někoho blízkého) si prosím nejdříve zjistěte o všech adeptech co nejvíce informací, nejlépe se poraďte přímo s chovateli, a výbornou pomocí je rovněž zápůjčení si odborných knih o chovu v knihovně nebo jejich koupi. Mnoho nakladatelství vydává publikace o spoustě druhů zvířat, přičemž cena knihy je jen zlomkem Vašich konečných výloh (zpracování většiny z nich je výborné). Některé zverimexy mají k nejprodávanějším druhům zvířat připravené letáčky. Informace o zvířatech a návody na jejich správný chov si můžete rovněž přečíst a vytisknout na internetových stránkách www.ozviratech.cz.

Pokud je v domácnosti alergik na srst, peří apod., měli byste vybrat zvíře, které mu nebude způsobovat zdravotní problémy. Nevěste hlavu, není nic ztraceno, věrným společníkem alergiků jsou například pejsci "naháči", mnoho alergických lidí si chválí rovněž soužití s jorkšírskými teriéry, kteří mají srst kvalitou podobnou lidským vlasům, a milými kamarády jsou také želvy či jiná terarijní zvířata. A samozřejmě pohled na hezké akvárium polahodí každému oku a nevyrovná se mu žádný televizní program.

3. Péče – čas, náklady, prostor a další

Mezi nejnáročnější zvířata, co se týká péče a nákladů, patří rozhodně pes. Ale zároveň je to zvíře, které vám vaši péči a lásku stonásobně vrátí. Sama jsem majitelkou pěti pejsků a musím říci, že přátelství mezi člověkem a psem je něco úžasného a zcela jedinečného. Každý, kdo se však chystá, své či cizí rodině, pořídit tohoto čtyřnohého přítele, by měl zvážit zda mu bude dopřáno venčení alespoň 4x denně (z toho jedna dlouhá procházka), zda má rodina dostatek financí na placení poplatků ze psů (v současné době, pokud nemáte nárok na slevu, počítejte s 1000 - 2500 Kč/rok), veterinární péči a krmení psa kvalitní stravou (šetření na stravě vám "zajistí" mnohonásobně vyšší náklady za návštěvy veterinářů v budoucnu) atd. Dobře zvažte výběr plemene. Např. dlouhosrstí pejsci vyžadují větší péči než hladkosrstí či hrubosrstí, do bytu je nejvhodnější trpasličí či malé plemeno (i tito pejsci samozřejmě potřebují dostatek pravidelného pohybu jako jejich velcí kamarádi).

Pokud si pořídíte do bytu kočičku, je nezbytné každý den čistit její WC a alespoň 1x týdně vyměnit speciální písek za nový a WC vymýt. Nedivte se, když vám kočka poleze po záclonách a sem tam okouše nějakou kytku. Ta naše toto všechno dělá (květiny jsme již od nás vystěhovali). Ale máme ji rádi, jinak je to mazel. Výhodou koček je, že se nemusí venčit, což určitě potěší lidi, kteří jsou hodně pracovně vytíženi.


 

Drobní hlodavci a papoušci potřebují prostorné ubikace a mnoho druhů vyžaduje pravidelné "venčení po bytě". Obzvláště pokud si pořídíte jedno zvířátko, věnujte mu, prosím, každý den dostatek času a pomazlení, aby se necítilo samo. Například morčata či papoušci vítají své pánečky pískáním již po otevření vchodových dveří, protože se těší na jejich společnost a pohlazení. Pokud zvířátko, které je společensky založeno, nemá zvířecího kamaráda a majitel na něj nemá čas, trpí stejně jako osamocený člověk. Další věcí je pravidelné čištění ubikace a vhodná strava (mnoho zvířat předčasně umírá právě následkem nesprávného krmení). Zde musím opět připomenout, že by nemělo být podceněno zjištění si co nejvíce informací o potřebách zvířete ještě PŘED JEHO ZAKOUPENÍM a pokud zvířátko dáváte jako dárek druhé osobě, darujte ho společně s patřičnými informacemi.

Mezi nejméně náročná zvířata patří rybičky. Obzvláště pokud si založíte velké akvárium s dobrým filtrem a vzduchováním, které má samočistící schopnost, omezíte tím své povinnosti na minimum (krmení, občasné vyčištění filtrů a skel akvária a čas od času vyměníte část vody). Pro nejmenší děti může být akvárium dobrým začátkem péče o zvířata, kdy za vaší asistence budou krmit rybičky a již bez vašeho dozoru se na ně můžou dívat, aniž byste se museli bát, že jim nějak ublíží.

Co dodat na závěr?

Zvířata jsou radost. Věří nám a milují nás, jsou však na nás zcela závislá, proto bychom jim měli jejich nekonečnou oddanost oplácet tou nejlepší péčí, aby byla zdravá a spokojená. Vyspělost každého člověka se projevuje právě v péči o jeho zvíře. Mnoho z vás si možná po přečtení tohoto článku koupi zvířete rozmyslelo, což jistě svědčí o racionálním zamyšlení se a zodpovědném přístupu k ostatním živým tvorům, jiní se naopak v koupi utvrdili a já pevně věřím, že u nich budou zvířátka šťastná.

                                                            zdroj-planeta zvířat

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

;-)

(Debílek, 7. 11. 2015 9:01)

Yorkšír Traijér chodí normálně na plenku?

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA